Věda jako celek: Propojení hmoty & ducha I.

Dnešní věda je jako dvousečný meč. Na jedné straně poukazuje směrem k realitě. Na straně druhé nevědomky blokuje naši přímou zkušenost s touto realitou. To vyžaduje trochu vysvětlení. Od doby, co Fritjof Capra v roce 1970 napsal Tao fyziky, bylo napsáno mnoho knih, které popisují nápadné paralely mezi skutečností popsanou moderní fyzikou a skutečností popsanou mystiky. Obě hovoří o vzájemné propojenosti, celistvosti, „tanci energie“ a zásadní roli vědomí. Zároveň však věda vede k blokování určitých druhů reality, protože se omezuje pouze na fyzické poznání. Sleduje a studuje pouze fyzické aspekty světa a lidského bytí.

Pokud bychom však zvýšili rozsah lidských schopností, které používáme v honbě za věděním, naše vědomosti by se rozšířily podle toho. Pokud by k tomu došlo, změnil by se náš názor o podstatě vesmíru a lidstva. To je důležité, protože naše víra určuje náš život - naší ekonomiku, naši politiku, naše vzdělání, naši vědu, naši kulturu, naše vztahy, náš životní styl a mnoho dalšího. Změňte svou základní víru a změní se vaše myšlení a chování. Mezitím pojďme prozkoumat, proč je věda dneška v podstatě věda „fyzická“.

Věda fyzická

Moderní věda se zrodila v momentu, kdy se stalo možným pozorovat a měřit věci mnohem přesněji, než kdy předtím. Zásadní role sehrál dalekohled a mikroskop, ale stejně tak důležité byly hodiny, teploměry a váhy. Tyto vynálezy přinesly mnoho výhod a věda významně změnila naše životy. Ale něco je vždy za něco. Byl to jen malý krok od toho, abychom byli schopni pozorovat a kvantifikovat fyzické věci a tím pádem i věřit, že pokud něco nebylo fyzicky pozorovatelné nebo počitatelné, nebylo to vlastně důležité nebo to dokonce neexistovalo. A rázem byla celá škála lidských zkušeností potlačena.

Časem se věda stávala čím dál tím více vědou o fyzičnu, protože naše získané znalosti se týkaly fyzických aspektů vesmírů, fyzických aspektů naší planety a fyzického aspektu lidské bytosti, na úkor vyloučení všech ostatních aspektů. To v podstatě není nic špatného. Problém vzniká jen proto, že většina vědců - a popravdě řečeno, i většina světa - se jeví, že věří, že věda zkoumá naprosto všechny možné aspekty vesmíru, světa a lidského bytí.

Ačkoli nám věda nepochybně říká mnohé užitečné o světě i o nás samotných, nedává a ani nemůže dát celistvý obraz. Je to„věda části“. A to ze dvou důvodů. Prvním je vědecký poznatek, že vše se stále mění. Navzdory některým tvrzením, že jsme blízko „teorie všeho“ nebo „známe mysl Boha“ je užitečné si připomenout, že historie vědy je plná obětí „konkrétních faktů“, které musely ustoupit novějším „konkrétním faktům“ kvůli novým objevům. To je dobře ilustrováno na příkladu našeho chápání vlastností hmoty.

Kdysi jsme byli přesvědčeni, že hmota se skládá z drobných pevných věcí, které jsme se rozhodli nazvat „atomy“, protože jsme mysleli, že neexistuje nic menšího. Nedělitelné - to znamená slovo „atom“. Tohoto přesvědčení jsme se nakonec museli vzdát, když jsme objevili, že atomy se skládají z dokonce ještě menších věcí, které jsme se rozhodli nazvat „protony“, „neutrony“ a „elektrony.“ Po nějakou dobu to byla vědecká „pravda“, dokud nebyla nahrazena jinou „pravdou“, že protony a neutrony jsou samotné sestaveny z ještě menších věcí, které neexistují v přesně daném okamžiku a místě, ale spíše projevují sklony existovat.

Tento proces nahrazování faktů novějšími fakty se pravděpodobně nezastaví. Ani není důvod předpokládat, že poznatky z raného 21. století jsou nedotknutelnější než některé další z jiného období. Kdyby byly, pravděpodobně bychom došli do fáze, kde není nic dalšího k objevení a učení. To by byla dokonalá stagnace, dokonalá nuda. Navíc to nezní pravdivě a nesedí s každodenní realitou. Když jako druh nedokážeme ani žít ve vzájemném míru a harmonii na planetě, pak tvrzení, že bychom měli brzy vědět skoro všechno o skoro všem určitě nebude pravda. Ve vší pravděpodobnosti to, co nevíme, značně převažuje nad tím, co víme.

Druhým důvodem, proč je věda neúplnou formou znalostí je to, že společně se všemi ostatními druhy znalostí je věda prostředkem osvojování si znalostí. A my jsme ty prostředky! Osvojování - to je to, co děláme. Pokud bychom výjimečně použili v honbě za dosažením vědeckých znalostí naše fyzické i duševní schopnosti, na vědě se to odrazí. Byla by to věda celku. Nicméně, pokud použijeme jenom část z nás, věda tím bude odpovídajícím způsobem limitována. Bude to věda části. Pokud použijeme alespoň jednou v honbě za poznáním naše fyzické i duševní schopnosti, na vědě se to odrazí. Je to věda fyzická a rozumová. Pokud bychom použili naše schopnosti, které téměř nikdy nepoužíváme - jako třeba jiné formy vědomí - naše porozumění tomu kdo jsme a co je vesmír by se změnilo k nepoznání.

Převládající světonázor

Teoreticky věda nemá světonázor, protože má být založena pouze na důkazech. Ve skutečnosti je správné přiznat, že jádrem dnešní vědy jsou:

· Vesmír a všechno v něm, včetně nás, je jen fyzické. Vědci mohou mluvit o vesmíru, který obsahuje pouze „energii“, ale zanechávají trochu pochybnosti o tom, zda věří, že tato energie je fyzická.
· Vesmír a všechno v něm se může považovat za stroj.
· Vesmír nemá vnitřní význam nebo účel. Spoustu věcí se děje jen náhodně.
· Hmota je primární a vědomí je druhořadé.
· Příčina je nahoře - v tom smyslu, že „primární realita“ se považuje za stupeň těch nejmenších věcí, jako částice a vlnění.

Tento soubor přesvědčení se stal tak významným, že každé metafyzické, náboženské a filozofické trzení, které tomu rozporuje, má sklon být zavrhnuto. Faktem je, že tato přesvědčení přetrvávají navzdory fyzikálním a biologickým objevům, které považují vesmír za cokoliv až na stroj, že „náhoda“ je jen v oku pozorovatele a že vesmír je bohatý ze své samotné podstaty. Pokud však věda nadále trvá na tom, že vesmír vznikl náhle bez jakéhokoli důvodu („velký třesk“) a život na této planetě vznikl náhodou, pak svět, ve který věda chce, abychom mu věřili, musí být naprosto bezvýznamný.

Tato přesvědčení způsobují všechny možné druhy problémů. Například přesunuly duchovní a paranormální zážitky do krabice označené: „Zajímavé, ale zvláštní. Pravděpodobně to budu ignorovat.“ Nicméně to, čemu silně věříme, určuje naše hodnoty. Pokud naše hlavní přesvědčení je to, že vesmír je jen trochu víc než složitý stroj, který se zcela sestává z fyzična, a že my jsme také jen o něco málo víc než složité stroje, pak se na našich hodnotách tyto přesvědčení odrazí. Naše hodnoty budou mechanické a materiální, a to znamená že budeme mít tendence dát přednost materiálním věcem a technologiím. Určitě není náhoda, že nakupování a nové technologie jsou hlavní světové činnosti a že finančníci a technologičtí experti jsou noví velekněží.

Použil jsem termín "fyzické", jako kdyby to bylo úplně jasné. Ale možná bude třeba nějaké vysvětlení.

-pokračovanie-

Autor úvodného obrázku: Cameron Gray

Zdroj: http://www.newdawnmagazine.com/

Preklad: Naďa

exkluzívne.cez.okno

Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Tento článok, ktorý sme pre vás preložili, má 1 156 slov.

Len vďaka Vašim darom môžeme ďalej prinášať informácie všetkým bezplatne a neustále sa zlepšovať. Ak chcete našu prácu oceniť a je to vo Vašich možnostiach,
prispejte prosím na ďalší chod portálu

›› BILANCIE PORTÁLU

Aktuálny STAV vidíte vľavo HORE

č.ú. 0404091578/0900

IBAN: SK78 0900 0000 0004 0409 1578
SWIFT (BIC): GIBASKBX

Keď nemáte PAYPAL konto, prispejte cez bankovú kartu:
kliknite na DONATE a potom vo formulári na ›› Continue

 

Súvisiace:

Výber NEW DAWN Magazine
http://www.cez-okno.net/rubrika/vyber-new-dawn-magazine

Nová Veda
http://www.cez-okno.net/rubrika/nova-veda