Edgar Cayce: POTRAVINY JAKO LÉK III.

“Když se pořežete nožem a tkáň se spojí sešitím, vytvoří se jizva. Může to být uzdravení, ale ne regenerace. Regenerace znamená, že tkaniva jsou opravena tak, aby jizva nevznikla, a vznikne-li, aby postupně zmizela. Zlomená kost prochází mnoha stadii, ale nakonec se zregeneruje tak, že člověk ani nezjistí, kde byla zlomena, samozřejmě v případě, že zlomenina byla náležitě ošetřena. Nově se musíme podívat i na otázku délky lidského života a smyslu regenerace lidského organizmu. Je-li regenerace teoreticky možná – za vhodných podmínek – pak je tu člověk pouze málo ochotný zaplatit potřebnou cenu za dlouhý život. Nebo to snad znamená, že splní-li osoba své poslání na zemi, nastal čas k odchodu a na znovuobjevení v jiné době?”

SPRÁVNÁ STRAVA CHRÁNÍ NÁŠ ORGANIZMUS

Přispělo to k zjištění, že mysl a všechno, co obklopuje rozum, postoje a city, spolupracuje přímo nebo nepřímo s tymusovým systémem (lymfatickým, imunitním). Buď to napomáhá, nebo škodí vzhledem k zaběhaným vzorům emocí, jež jsou v podvědomí přijímatele a vnímatele shromažďovány jako v počítači. Nervový systém je vždy bezprostředně zapojen do tohoto procesu.

Prostřednictvím smyslů registruje všechno, co v nás způsobuje hněv nebo smutek, štěstí nebo strach.

Z fyziologie víme, že lymfatický oběh je alkalický. Z toho vyplývá, že i obranyschopnost je v normě, jestliže imunitní systém je v rovnováze k acido-alkalickému poměru v těle. V takovém případě lyfocyty a monocyty jsou v nejlepší formě v boji proti vetřelcům, resp. na regeneraci těla.

To, co konzumujeme, skutečně sehrává klíčovou roli v ochraně těla před nemocemi. To, co konzumujeme, může buď pomáhat při regeneraci těla, nebo vytvářet kyseliny, odpady a jedy, a tím se vytvářejí nové problémy a neřeší se už existující těžkosti. Při analýze Cayceho doporučení každý dospěje ke stejnému závěru.

Ten je obsažen v medicíně stejně jako v životě: Strava nebo speciální dieta nemohou vyřešit všechny problémy! Stejně jako pozitivní stav mysli – pozitivní myšlení o sobě – nemůže být jediným lékem!

Ve všech oborech oficiální medicíny se nemoc léčí tak, že se nejdříve určí diagnóza, předepíší se léky a pacient je uzdraven. Na lékařských fakultách se budoucí lékaři neučí nic o postojích a citových problémech, dietách a víře, ani o životním stylu nebo existenčních těžkostech, o problémech s okolím, jež mnohokrát nemoc vyvolávají. Tyto skutečnosti by měly být zkoumány hlouběji, jestliže chceme dojít k závěru, co skutečně můžeme nazvat uzdravením těla.

Bez ohledu na to, jaká je příčina problému nebo jaká je terapeutova léčba, můžeme říci, že prvním bodem v uzdravovacím procesu je osvojení si vlastní diety.

Jak dodržovat uzdravující léčivou dietu?

Důležité je, vzhledem na Cayceho informace, aby byly vyloučeny škodlivé kombinace jídel a pak osvojena strava, jež obsahuje 80% zásaditosti a 20% kyselosti. To bude podrobněji uvedeno později. Pochopit, proč jsou tyto dva faktory tak důležité, můžeme jen postupně.

Cayce nikdy netvořil přednášky o daném předmětu, ale po troškách vytvářel celkový obraz.

Následující třídění nám pomůže pochopit, že acidita a alkalita v tenkém střevu a potravinové kombinace mají velký podíl na prvním kroku asimilace potravin. Tyto potraviny, už rozložené, musí být přenášeny krevními a mízovými cévami na místa, kde právě probíhá obnova buněk. Tento proces probíhá v našem těle neustále – stává se základem regenerace všech tkaniv našeho těla.

Studujte trochu zeleninu a všeobecné hodnoty potravy, jak na tělo působí… Zjistíte, že existují různé podmínky a různé potraviny, které vytvářejí při stresu a vypětí různý efekt.

…Je-li tělo vystresováno a vyčerpáno, je-li unaveno a v takovém případě by zkonzumovalo těžká jídla – např. pečené maso se zelím způsobuje to aciditu, ale zelí bez masa vytváří zásadité reakce při stejných podmínkách! Totéž platí i pro smažená jídla, např. bramborové hranolky. Jestliže je jíme tehdy, když jsme nachlazeni nebo tělo je vystaveno chladu a vlhku, mohou způsobit tvoření kyseliny a ztížit funkci celého systému. Jsou-li však brambory podávány jako kaše nebo pečené spolu s jiným jídlem, mohou reagovat jinak… (1411-2)

Nyní podrobněji o procesech, jež probíhají při trávení – o procházení potravin zažívacím traktem.

…Je důležité a prospěšné, jestliže naše strava neobsahuje mnoho škrobu nebo cukrů nebo kombinace těchto dvou elementů. Proteiny a citrusové plody jsou z hlediska udržení zásaditosti významné, protože vytvářejí poměr 80% zásaditých a 20% kyselých reakcí. Normálně jsou proteiny považovány za kyselinotvorné. Ale proteiny např. z ryb, drůbeže nebo jehněčího, nejsou-li podávány zároveň se škrobem, se v poslední fázi trávení přibližují k normální hladině zásaditosti. Zásaditost se začíná tvořit v ústech pomocí žláz. Pak, při vstupu do žaludku, máme kombinaci laktózy a hydrochloru závislou na povaze potravy nebo častěji na kombinaci potravin.
Proto pro tohoto konkrétního pacienta jsou lehká vína nebo šampaňská z hlediska dodávání trochu alkoholu prospěšná. Je to důležité k udržení lepšího vylučování, lepšího přijímání potravy a lepší koordinace činnosti jater, pankreasu a sleziny stejně jako činnosti žlučového kanálu. (920-8)

Jestliže se organizmus dostane do rovnováhy a budou mu dodávány potřebné kombinace potravin (mohli bychom je nazvat „energie“), poté když projdou prvními kroky trávení a asimilace, potom i imunitní systém organizmu může efektivněji pracovat. Znamená to zvýšení obranyschopnosti organizmu proti mnoha nemocem a pomoc při překonávání většiny problémů, jež se ho týkají.

REGENERACE A DLOUHOVĚKOST

Náš organizmus je úžasný. Mnohem úžasnější, než si to vůbec uvědomujeme. Délka našeho života je ohraničena. Většina lidí umírá z různých jiných důvodů, ne kvůli vysokému věku. Cayce předpokládal, že jedinec často dosáhl svého cíle, splnil svůj úkol touto inkarnací a přeje si postoupit dále, splynout. Toto přání je hluboko v duši člověka a u většiny lidí neprochází jejich vědomím. Dnes se mnozí lidé dožívají více než 100 let. Gerontologie se rozchází v názorech, jaký věk může člověk dosáhnout. Na světě jsou tisícky lidí, kteří překročili hranici stovky. Jak je možné, že se někdo dožije vysokého věku a jiní umírají mladí? Zdá se, jakoby u dlouhověkých probíhala lépe regenerace. (Regenerace je jednoduše obnova tkaniv těla do jejich původního stavu. Znamená to omlazování těla.)

Když se pořežete nožem a tkáň se spojí sešitím, vytvoří se jizva. Může to být uzdravení, ale ne regenerace. Regenerace znamená, že tkaniva jsou opravena tak, aby jizva nevznikla, a vznikne-li, aby postupně zmizela. Zlomená kost prochází mnoha stadii, ale nakonec se zregeneruje tak, že člověk ani nezjistí, kde byla zlomena, samozřejmě v případě, že zlomenina byla náležitě ošetřena. Nově se musíme podívat i na otázku délky lidského života a smyslu regenerace lidského organizmu. Je-li regenerace teoreticky možná – za vhodných podmínek – pak je tu člověk pouze málo ochotný zaplatit potřebnou cenu za dlouhý život. Nebo to snad znamená, že splní-li osoba své poslání na zemi, nastal čas k odchodu a na znovuobjevení v jiné době? Podle Cayceho je jasné, že omlazování a regenerace jsou možné, i když poznamenává:

„…Tělo může být oživeno, omlazeno, aby nakonec mohlo překonat Zem a její vliv. Ale ti, kdož jsou zde, toho nemohou dosáhnout!“ (262-85)

Jaký úkol má strava při dosahování aktivního, zdravého a dlouhého života? Pomůže nám to pochopit několik Cayceho úryvků:

„…Protože tělo je zásobárnou všech vlivů a sil, má – se správným palivem, tedy palivem pro tělo – schopnosti k vytvoření toho, co je schopné setrvávat – ale ne setrvávat, ale i zotavovat a obnovovat se, oživovat, regenerovat činnost těla…“ (1334-1)

Pak tento postoj konstruktivních, tvořivých sil udržujte. Protože vyléčení jakéhokoliv druhu musí vycházet z nás. Aby se v těle vytvořila schopnost činností pro asimilaci toho, z čeho je vyvoláno znovuvytvoření a přetvoření… (1663-1)

Je tu ENTITA (bytí) duše člověka, která může nalézt materiální projev nebo výraz v schopnosti nejen TĚLESNÉHO vytváření, ale i v schopnosti každého atomu nebo orgánu v něm reprodukovat sebe, svou podobu asimilací toho, co se do těla dostává, buď fyzicky, nebo duševně… (2402-1)

„…Věřte, že i v této periodě zkušenosti těla je zde to, co ho znovu naplní, je-li udržováno v čistotě, bez nečistot ze špatného trávení…“ (1454-1)

Možnost regenerace se určitě stává reálnější se zásobárnou v těle, s použitím doporučené diety vhodné na úpravu fungování asimilace (přijímání) a eliminace (vylučování). Pouze smysl, přání a hlavně kvalita – ego – stojí tomuto v cestě. Cayce dodává:

Schopnost tělesných sil fungovat je vlastně reprodukcí sebe, a to tak dlouho, pokud tělo žije, nejen pokud se udržuje mladé, ale i aktivní mentálně, duševně i fyzicky – a není-li pod vlivem svého vlastního ega. (3042-1)

První krok k regeneraci organizmu můžeme vždy udělat aplikováním trpělivosti, vytrvalosti a důslednosti při dodržování zásady rozumného stravování – o tom budeme hovořit v následující kapitole.

POSTOJ K JÍDLU A ZDRAVÍ
DUCHOVNÍ PONĚTÍ

V díle E. Cayceho se znovu a znovu objevuje jedna představa související s uzdravováním lidského těla: myšlenka, že postoje tvořivé, prospěšné povahy pokládají za modlitbu a meditaci. Ovoce duše, jak to popisuje Pavel v bibli (Galatským 5:22-23)láska, radost, mír, trpělivost, dobrotivost apod. – jsou blahodárné, jestliže jsou uplatňovány v životě jedince i jeho vztahu k druhým. Tyto postoje jsou právě tak důležité pro tělo, mysl a duši, jako jsou důležité pro zdravé plody Země, jež si vybereme k jídlu. Dr. McGarey vzpomíná: „Více než 50 let působili rodiče mé ženy jako misionáři v Indii. Vždy měli k dispozici minimum jídla a viditelně zhubli, pokud byli v Indii. Po roce a půl, když se vrátili do vlasti, nacpávali se pečenými kuřaty, bramborovou kaší a jablečnými koláči.“

Ale vždy, když usedli ke stolu, se pomodlili, aby Bůh požehnal jejich jídlo – dnes vím, že to změnilo vibrace jídla. Oba se dožili téměř devadesáti let. Způsob, kterým ocenili všechno, co jim bylo servírováno, smích, který je doprovázel, pokud jedli a způsob, jakým se dívali na dobu jídla jako na speciální hodinu dne – to všechno jim určitě pomohlo prodloužit léta jejich služby v Indii.

Víte, že hlavně příslušníci duchovenstva se těší více než druzí dlouhověkosti? Jsem přesvědčen, že modlitby a meditace, jež jsou součástí jejich každodenního života, se výrazně podílejí na této skutečnosti.

Doba jídla, spolu s dalšími faktory, byla a je pro ně speciální dobou.

Často jsem se tomu divil, pokud jsem se nedočetl o zážitku dvou vědců těsně po zmrtvýchvstání Ježíše (Lukáš 24:13-32). Šli s ním do Emaus (nepoznali Ho ve změněném stavu) a diskutovali o posledních událostech. Poslouchali tohoto muže, který vysvětloval Písmo svaté, které k nim promlouvalo. Oznamovalo, co se stane. Potom s Ním zasedli ke stolu. Když jim rozdělil chléb, jejich oči se otevřely – poznali Ho – pak zmizel. Byl to hluboký duchovní zážitek pro oba a myslím si, že mnozí z nás už pochopili, že společné stolování je speciálním zážitkem.

Naše tělo si žádá stravu proto, aby zůstalo naživu. Jídlo do našeho života proniká po každé stránce. Každý den si vybíráme, co budeme jíst, a každý den jíme třikrát. Vypadá to tak, jakoby jídlo bylo všude.

Byl-li život skutečně stvořen jako věčný, pak to, co jíme, stává se významnou součástí tohoto spirituálního dobrodružství. Proto musíme s jídlem zacházet takto. Jeden ze způsobů je ten, že jídlo, které jíme, „požehnáme modlitbou“. Cayce strávil hodně času v modlitbách a meditacích. Následující úryvky jsou z jeho poznámek:

MODLITBA

…modlitba je „činnost“ k dosažení toho, aby se vědomé já přimklo více k duchovním silám, jež se mohou prezentovat v materiálním světě… (281-13)

…Modlitba je koncentrované úsilí fyzického vědomí, aby se přimklo k vědomí Stvořitele, buď kolektivně, nebo samostatně… (281-13)

…tvá modlitba je pokornou prosbou nebo žádostí k tvému představenému: tvá meditace je proto určitým druhem setkání na společném základu! (281-28)

MEDITACE

…Meditace je pak modlitbou, ale modlitbou z tvého já, a zúčastňuje se nejen fyzicky, ale i duševně. Vychází to z ducha člověka. (281-13)

…Meditace je zbavení se všeho, co překáží tvořivým silám vycházejícím z přírodních kanálů fyzického, mentálního nebo duševního člověka, správně vykonávaná by měla každého fyzicky i duševně posilnit… (281-13)

Co je meditace! Je to odklon duševního a fyzického těla k jeho duchovnímu zdroji… je to odklon tvých fyzických a duševních postojů pokoušejících se poznat vztah k Tvůrci. To je pravá meditace. (281-41)

…Ti, kdož by chtěli poznat Boha, svou duši, vědět, jak meditovat a komunikovat s Bohem, musí věřit, že existuje – že odměňuje ty, kdož se usilují poznat a plnit jeho příkazy. (281-41)

Meditace se stává stále více činností, kterou se zabývá stále více lidí na celé zeměkouli. Např. v USA byl tento proces pomalejší a meditace se stala každodenním cvičením až v posledních desetiletích. Na Dálném východě praktikují meditaci už po staletí a některá z jejich cvičení přebíráme i my. V současnosti se v mnoha kostelích věnuje hodně času tzv. „chvilce klidu“.

V této chvíli klidu vychází z páteře energie, která působí na všech sedm čaker – duchovních center v těle, na sedm endokrinních žláz a ve všech sedmi vytváří pohyb – očišťuje je, vytváří z nich lepší nástroje změny citů, jež vycházejí na povrch. Endokrinní žlázy jsou totiž součástí toho, co všeobecně nazýváme podvědomím. Při meditaci jedinec vysílá ze sebe energii jako požehnání druhým. Proto je meditace u křesťanů obvykle spojena s modlitbou. Nejdříve klid – pak modlitba.

Meditujeme-li, probíhají v našem těle pozitivní změny. Funkce těla se zlepšují, dosahují lepší vzájemné koordinace i celého subsystému začínajícího mezi sebou lépe spolupracovat. Takovým způsobem může být i vaše strava lépe využita a tělo je zdravější. Mnohokrát opakovaná laboratorní měření odhalila celou řadu fyziologických změn, jež v těle nastávají během meditace, a to především v nervovém a imunitním systému. Proto v Cayceho poznámkách je meditace definována jako příklon k té síle, jež nám dává život. Životní síla vstupuje do našeho těla u kořene páteře a prochází celou páteří.

Přináší tak život všem částem lidského těla. Efekt meditace je ve zvýšení té životní energie, kterou Stvořitel umístil v našich tělech podél kanálků spojených s endokrinními centry. Zdá se, že tyto dvě energie se nalézají v našem těle, bok po boku, aby nám pomáhaly při poznávání a komunikaci v procesu přibližování k Bohu. Ti, kdož studovali tento předmět do hloubky, říkají, že každý, dříve nebo později, přistoupí k meditaci – je to vlastně část kombinace: meditace – modlitba, která nás vede zpět ke zdroji, jenž je naším Osudem.

POSTOJ K JÍDLU

Co můžeme změnit v našich postojích k jídlu? Bez jakýchkoliv námitek existují postoje, které bychom měli dodržovat, chceme-li získat z potravy pro tělo to nejlepší. Pak existují ještě postoje, které bychom neměli rozvíjet nebo podporovat, ale potlačovat. Všichni známe přísloví: Jíme proto, abychom žili, a nežijeme proto, abychom jedli. Rozdíl je velký. Jeden konzumuje jídlo, aby mohl splnit svůj životní záměr, druhý konzumuje jídlo, aby naplnil svou chuť, která ho uspokojuje. Většina z nás se nalézá někde uprostřed mezi těmito extrémy. Doufejme, že se pokoušíme jíst, abychom žili.

Jestliže se pokoušíme využít jídlo k prospěchu svého těla, pak se tyto blahodárné postoje postupně stanou v našem životě zjevnější a aktivnější a budou i užitečnější pro naše tělo, mysl i duchovní záměry. Potřebujeme samozřejmě vědět, které druhy životních postojů nejsou v souvislosti s jídlem a jeho využitím v těle potřebné a jsou ve své podstatě nekonstruktivní. Negativní vlivy mohou být stejně početné jako pozitivní.

Především nebuďte pesimisti!

…Váš mentální postoj musí být: Podívej se na věci dokonalé! Není důvodu pro pesimizmus!… (295-4)

Zadruhé: nikdy nejezte pod vlivem emocí – ať už to má jakoukoliv příčinu. Můžete být nahněváni na svého manžela, protože zmeškal večeři. Tehdy není dobré jíst! Můžete být unaveni a vyčerpáni. Počkejte chvíli a pak se pusťte do jídla. Můžete být vzrušeni z prvního rande. Raději vynechte jídlo. Před jídlem se vždy snažte snížit stav emocí. Cayce doplňuje tyto řádky ještě několika slovy.

…Nikdy by tělo nezpracovalo potravu tak dobře, kdybychom byli vyčerpáni, unaveni, rozrušeni, rozčileni. (137-30)

Zatřetí – nikdy neříkejte „Toto nesmím jíst“ nebo „Nesmím jíst tamto“. Tento postoj předpokládá, že je člověk předpojatý, nepružný v úsudku, názoru na některé jídlo. Co se týká těla, může přijímat každou potravu, i když zabere mnoho času tělo usměrnit, aby porozumělo tomu, co myslí na určité situace říká. Přesto tento proces začněte.

Pomůže vašemu tělu vybrat si z jídla to, co potřebujete. Buďte přátelští ke světu potravin, jež nám Zem poskytuje. Cayce k tomu poznamenává:

…Držte se toho jako pravidla – nestudujte dietu podle plánu, je-li tělo ovlivněno tím, že člověk nemůže jíst to nebo ono! Nebo že toto mi může uškodit a tamto by mi mohlo ublížit. Protože takový postoj se stává chronickým stejně jako nesprávné stravování. (160-1)

Z jiného pohledu na takový postoj by bylo dobré vyloučit jakýkoliv typ nevyrovnaného způsobu nahlížení na stravu. V mysli existovalo určité respektování některých druhů diet, jež se zachovalo do té doby, pokud jiné věci a jiné podmínky nebo jiná jídla nebo strava vykazovaly škodu na těle, vlastní ničení se. Nebuďte přísní v tomto směru. V říkání si, že jakákoliv dieta, jež dodává tělu sílu a svalům energii, je omylem, narušením vlastního já – jako např.: „Toto mohu dělat, toto ne.“ (255-6)

Jsou-li to postoje, které je třeba vyloučit, jaké jsou potom mentální vzory, které jsou pro náš organizmus prospěšné v souvislosti s výživou? Následující řádky jsou dost obsáhlé, ale věnují se důležité stránce jídla, jež říká: Jaký záměr máte vlastně na mysli, když přemýšlíte o jídle – jakou úlohu hraje jídlo ve vašich myšlenkách, které se týkají osudu nebo smyslu vašeho života? „Když jíš, vypadá to, jako bys jedl, protože musíš. Stále je tu však otázka, proč mají zelenina a minerály nebo jiné kombinace různé účinky při různých podmínkách? Vše je vědomí individuálního těla! Vezměte si dávku čisté vody s představou, že bude působit jako čistidlo jak často takto bude působit?

I v organizmu jako celku, stejně jako v každé buňce krevního systému, v každé krvince, se nalézá celý vesmír. Nejezte jako vrabec, čekali vás manuální práce. Nejezte jako vykladač vagonů, jestliže vás čeká práce vědce nebo univerzitního profesora.

…To, co naplňuje mysl, skutečné bytí v očekávání Boha, bude vidět Jeho pohyb. Jeho projev v podobě větru, slunce, Země, květů nebo obyvatel Země. A stejně jako je budováno v těle, uspokojuje chuť k jídlu nebo naplňuje úlohu, jež vytváří dobro, které se zvětšuje podle potřeby těla, mysli a duše. A není toto důležité? Kde? A kdy? – ale poznání, že je stejné s tím, co si přejeme, aby se splnilo – tímto tělem!

Jak bylo dáno, když děti Izraele stály se syny pohanů a všichni jedli z královského stolu (Dan 1:58-8), který byl vytvořen proto, aby vyzkoušel fantazii těla ve fyzických přáních – jako alkohol, těžká jídla, koření, jež zvětšuje přání těla – to všechno bylo vytvořeno. Daniel dobře pochopil, že ne pro službu Bohu, ale proto, aby každodenní, obvyklé věci mu byly dány, aby těla, mysli mohly být lepší cestou k oslavě Boha, pro síly Stvořitele, jež existují v každé síle na Zemi.“

Nalézáme se v procesu výběru našeho dalšího následování, účelu potravy, kterou konzumujeme. Všechny fyziologické funkce, jež probíhají v těle, jsou součástí tohoto výběru! Tedy, jaké jsou další postoje, jež by měly být vypěstovány v našem vědomí, v naší mysli, v našich zvycích, jak přistupovat k poznávání našeho těla a naší stravy?

Nejdříve mysleme na příjemné věci. Je snadné dívat se na všechno, co je špatné kolem nás (nebo určitě i v nás). Ale potřebujeme stavět na těch skutcích, na těch stránkách lidských charakterů, které jsou krásné, na kráse světa kolem nás, na zázracích, jež nám přináší budoucnost.

Takové postoje nám pomohou vytvořit v organizmu lepší koordinaci mezi jednotlivými orgány trávicí soustavy. Je tu několik dalších myšlenek:

…Udržujme tělo – nebo udržujme mysl a ona bude udržovat tělo v tvořivém přístupu! Znamená to – myslete na příjemné věci, i když jsou venku chmury.

Nedovolte malým věcem, aby byly překážkami, aby vyvolávaly podráždění nebo ničily city. Tělo je přirozeně citlivé k pocitům druhých, prostřednictvím zvýšené aktivity sympatického systému. Věřte, že Bůh existuje! Věřte, že ochrání ty, kdož mu dávají svou víru v Něho. Proto je potřebné, abyste byli veselí, šťastní a vždy aktivní. (987-1)

Zadruhé – buďte optimisté. Vzpomínám si na výrok Cayceho (5325-1), který říká: Čekej hodně a získáš hodně. Čekej málo a získáš málo. Nečekej nic a nic nezískáš! Takže, co máme očekávat? To skutečně nic nestojí, čekáme-li hodně a jsme-li zralí v tomto očekávání, splní se to. Je to jediný způsob, jakým vznikl svět – naše mysli se podílejí na tom, co se stane, jestliže na to myslíme, ale nehovoříme o tom, nebo dokonce o tom pouze sníme. Jinak řečeno: Potom očekávání těla by mělo být udržováno v tomto směru: ve využívání schopností na optimistické a tvořivé myšlenky nebo činy. (3195-1)

Zatřetí – buďte trpěliví. Znovu můžeme uvést výrok z bohaté studnice poznání E. Cayceho: „Pokus je věnován Jemu za statečnost!“ Tato myšlenka mi ohromně sedí. Chtěl bych něco duchovního dosáhnout v tom nejlepším smyslu slova, ale cítil jsem v kostech, že na to nemám s ohledem na úroveň mého života. Když jsem podrobně prostudoval tento citát, věci se změnily. Pochopil jsem, že jsem se snažil udržet si správné postoje a jít správným směrem. Znamenalo to, že jsem nemusel být celý čas stoprocentní, potřeboval jsem pouze vydržet ve snažení. Pokus znamená, že musíme být trpěliví, chceme-li vidět výsledky. Cayce často o tomto druhu lidských těžkostí hovořil. Zde je jedna z jeho úvah: Jak dlouho bude asi tento pokus trvat?

Záleží to na postoji těla a jeho reakcích na tuto žádost. Může to být týden, stejně tak měsíc i půl roku nebo i rok! Záleží to i na jiných podmínkách... (538-70)

Je nutné přiznat, že žena, které byl tento výklad poskytnut, od spícího proroka obdržela 70 výkladů a stále nepochopila podstatu vlastnosti duše, kterou nazýváme trpělivost. Ani skutečnou sílou mysli.

Mnozí z nás jsou si v tomto podobni.

Za čtvrté – buďte k sobě konstruktivní. Nelžete si. Snažte se více porozumět své duchovní podstatě – Bůh byl stvořen ke svému obrazu s možnostmi, které jste ještě neodhalili, protože se nalézáte v procesu odhalování této energie, této síly. Říkáte-li o sobě věci, které jsou znevažující a podceňující s ohledem k vašemu duchovnímu dědictví, stavíte si kolem sebe zdi, jež těžko strhnete. Cayce doporučoval tomu, kdo tyto tendence má, následující:

Nějaká další rada?

Toto byste měli dělat – Udržujte tvořivé duchovní síly jako své postoje. Odsuzujete-li sebe, způsobuje to útrapy mezi duševním a duchovním a přirozeně v takovém citlivém těle nebo entitě jsou problémy fyzické.

Věřte – On je vaše síla, váš cíl a život! (877-28)

Další výklad E. Cayceho také souvisí s konstruktivními myšlenkami, ale i s potřebou trpělivosti, vytrvalosti a důslednosti. Nějaká duchovní rada?

Udržujte mysl aktivní a tvořivou v myšlení, v poznání, že to, co bylo osudem, může být použito na vytváření všech postojů k tvořivým energiím. Každé uzdravování musí vycházet z toho, co má duchovní význam. Buďte vytrvalí, důslední ve svém fyzickém, duchovním i duševním snažení. Zákony Pána jsou dokonalé, přetvářejí duši. On získal širší představu o postavení člověka na světě, věřte proto, že On, váš pán, váš Vládce, vám pomůže nést váš fyzický náklad. Ať je požehnáno Jeho jméno. (1199-2)

Zapáté – poslouchejte své vědomí toho, která strava je pro vás nejlepší. Učte se vnímat to, co právě potřebujete. V jednom z Cayceových výkladů jsme se už zmínili, že nesmíte dietě dovolit, aby ovládla vaše tělo – aby se stala takovou věcí, pro niž byste neposlouchali své tělo. Buďte tvořiví, ale buďte citliví ke své tvořivosti.

Jsou totiž období, kdy není vhodné jíst to, co obvykle jíte. Proto buďte tvořiví! Ale ne neoblomní! Uvědomte si, že jíte, abyste žili. Nežijete, abyste jedli. Nestaňte se otroky vlastní diety nebo diety doporučované druhými. Využijte své možnosti. Věřte, že vaše vnitřní moudrost vás povede, bude-li to nezbytné. Jedna pacientka obdržela od Cayceho tuto radu:

Vytvořte si přirozenou, vyrovnanou dietu. Nejezte těžká jídla, jste-li pod vlivem stresu, nebo ty věci, jež jsou nervům a krvi prospěšné. Co se týče těla, nejlepší dieta znamená jíst tehdy, když si to tělo žádá a to kdykoliv, ale samozřejmě – nepřejídat se. (696-2)

Dr. McGarey říká: „Mám přítele lékaře, na němž obdivuji jeho způsoby. Jeho postoj k jídlu – k tomu, co vloží do úst – je vzrušující. Jednou jsme ho společně s manželkou pozvali na večeři a on, když si sedl ke stolu, podíval se na jídlo a řekl: „Překrásné“! A pak pokračoval v požitku a jedl každý kousek tímto způsobem. Pochybuji, že mu takový postoj pomáhá k tomu, aby neztloustl. Ale v každém případě jíst společně s ním je zážitek.“

Jedna z představ Cayceho, která se mi nejvíce udržela v paměti a kterou jsem aplikoval nejen v každodenním životě, ale i při jídlech, zní – že člověk by měl „zvětšit své ctnosti a zmenšit své chyby“. Kdybychom se toho drželi vždy, když si sedneme ke stolu, naše postoje by skutečně posilnily způsob, kterým by naše těla využívala energii, jež do nás vchází v podobě jídla.

-koniec-

Pokračovať budeme autorovou ďalšou knihou...

Edgar Cayce, Wiliam McGarey

Z knihy POTRAVINY JAKO LÉK
S láskavým dovolením vydavateľstva Eko-konzult

KNIHU môžete objednať na tejto adrese

Zdroj: http://www.ekokonzult.com/

Všetky časti tohto seriálu postupne nájdete na tejto adrese.

 

Súvisiace:

Editoriál: EDGAR CAYCE
http://www.cez-okno.net/clanok/editorial-edgar-cayce